Zlobíš se…, já za to nemohu.

Každý prožíváme svoje emoce po svém. Někdy je nám fajn, někdy máme splín, někdy se možná vztekáme. Vždy je to v pořádku, emoce jsou naše. Je pouze na nás, jakým způsobem je prožíváme. Nemáme však právo nikomu ubližovat, jenom proto, že svoje emoce nezvládáme.

Už děti na kurzech SNADNÉ UČENÍ učíme, pojmenovat pocity a emoce, které prožívají. Naučí se, že všechny emoce, jak pozitivní, tak i negativní jsou v pořádku. Že není špatné, být naštvaný, když mám vztek, ale je důležité vědět, jak správně s tímto např. vztekem pracovat, aby mi dál nekomplikoval život.

Už se vám někdy stalo, že na vás váš partner, kamarád nebo i někdo jiný zareagoval velmi ostře, podrážděně, neadekvátně dané situaci?

Jak jste se v tu chvíli cítili?

Byla vaše první myšlenka

• Co jsem řekl/a nebo udělal/a špatně?
• Čím jsem se provinil/a?
• Co jsem měl/a udělat jinak?

Ano, často míváme tendenci k tomu, že vinu za cizí vztek bereme na sebe.

Víte, že do takových situací občas dostáváme i naše děti?

Neví a nechápou co se děje, často jim nikdo nevysvětlí, že ony nejsou důvodem našeho vzteku.

Často právě tyto situace způsobují v životě další problémy, vedou k našim pocitům – „Nejsem dost dobrý, když se maminka na mě zlobí“.

Pojďme se společně podívat na jeden příběh.

Doma čeká rodina, děti a těší se na nás. Bude společná večeře, budeme všichni pohromadě a bude to moc fajn.  Přicházíte z práce, ze schůzky nebo možná i z obchodu, kde jste musela řešit situaci, která vás opravdu rozhodila, možná rozčílila, máte vztek. Otevíráte dveře do bytu a v předsíni jsou rozházené boty (jako už mnohokrát), které přece mají být srovnané (už jste to řešili několikrát). Váš vztek se ještě podpoří. Jdete dál…

Nikdo doma neví, co se vám přihodilo. Je vidět, že se zlobíte. Pozdravíte a ihned reagujete na neurovnané boty…  Lépe je se ztratit, do pokojíčku nebo někam jinam. Na chvíli nebýt v této atmosféře. Je po společné večeři, po pohodě…

A teď to zkusíme ještě jednou, jinak 🙂

Otevíráte dveře do bytu a… Pozdravíte se s rodinou, s dětmi a požádáte je o malou chvilku, kterou potřebujete sama pro sebe. Řeknete jim, že se vám přihodila nepříjemná situace, která vás rozzlobila, máte vztek a potřebujete být chvilku sama.

Sednete si, uvaříte si čaj, kávu nebo si možná si dáte sklenku vína. Jenom se uklidníte, srovnáte si myšlenky.

Za chvilku můžete sedět všichni u společné večeře. Nezapomeňte prosím poděkovat za čas, který vám byl poskytnutý. Po pohodové věčeři, můžete také navrhnout, že by bylo dobré, domluvit se, jak budete ukládat boty v předsíni :-).

Možná jste podobnou situaci už zažili, možná jste si vzpomněli na jinou. Jistě ve vás vyvolala určitou emoci. Zkuste se jen na chvilku zastavit a uvědomit si JAKOU.

Někdy je opravdu těžké, ovládnout v danou chvíli svoje emoce. Můžeme být pod tlakem okolností, můžeme mít zdravotní potíže, ale vždy mějte na paměti, že pokud nesdělíme, jak je nám, jak se cítíme, tak druhá strana o našich pocitech nic neví. Proto často ani nemůže projevit zájem nebo podporu.

Je důležité naučit se tyto situace zvládat, často musíme začít vědomě. Zastavit se, uvědomit si, že „to“ chceme jinak a pak už jen zbývá „to jinak“ učinit. I v těchto chvílích jsme vzor pro naše děti, kteří budou opakovat jen to, co vidí u svých rodičů.

Jak na to, jak tyto situace zvládat, jak se naučit pracovat se svými emocemi. Můžete se také inspirovat v e-booku, který jsem pro vás spokojené rodiče šťastných dětí napsala 8+1 tip… a „Život je radost“.

Budu se těšit na vaše příběhy.