Kouzelný kamínek

Mám práci, kterou mám moc ráda. Získávám díky ní mimo jiné mnoho poznatků a zkušeností. Proto už také vím, že když máme my nebo naše děti trápení, nemusíme vymýšlet nějaké „složitosti“, ale stačí jen poslouchat svá srdce, intuici a věřit. Věřit sobě či svým dětem. Vždyť naše děti jsou naše zrcadlo, co řešíme s nimi je vlastně i problém v nás. Ukazuje nám to velmi zřetelně, co se děje.

K vyřešení problému někdy však stačí kouzelný kamínek a začnou se dít věci. Říká se, že v jednoduchosti je krása, platí to i v tomto příběhu o malém chlapci, až jsem byla překvapená, jak málo stačilo… 🙂

Když uvěříme, tak to tak doopravdy bude.
A je jedno, jestli je nám pět a nebo padesát let.

My dospěláci často hledáme řešení, a nevíme, jak to udělat, aby bylo pokud možno co nejlepší. Děti nás ale velmi často překvapují tím, jak není nutné hledat složitosti. Stačí uvěřit a trápení je pryč.

Pracuji s Bachovými esencemi (ale to už o mně mnozí z Vás víte). Často jsou mými klienty právě děti a já miluji jejich zpětné vazby. Povídáme si spolu, děti dokážou nádherně popsat, co se jim to vlastně děje, co je trápí.

Přišla ke mně maminka se svým synkem Pepíčkem. Pepíček, malý fajn klučík, který se chce vyrovnat staršímu bráchovi, nevěří si. Má také pocit, že ho každý dokáže zviklat na svoji stranu a že ho vždy přesvědčí, že chce něco úplně jiného, než on vlastně doopravdy chce. Pepíček má také různé strachy, dokonce i zlé sny…

Ode mě si odnáší svoji lahvičku vybraných Bachových esencí a já mu ještě na cestu nabízím kamínek pro štěstí. Mám jich plnou misku, může si vybrat jakýkoliv, ale on neví, který je ten správný. Ještě chvíli si povídáme a já mu poradím, ať si zkusí zavřít oči a ten správný na něj určitě zavolá.

Všichni máme intuici-srdce, která přesně ví, co je pro nás správné.

Ano, tohle umíme všichni. Všichni máme intuici-srdce, která přesně ví, co je pro nás správné. Ale také máme rozum-mozek, který nám často vysvětlí (a to velmi rozumně; dokonce předkládá i argumenty a důkazy), co je pro nás ještě lepší. Často nám svoje rozhodnutí ještě zdůvodní, proč to tak bude nejlepší, a my uvěříme. A je úplně jedno, jestli se rozhodujeme, jaký si vzít kamínek, nebo si kupujeme nové boty, nebo se rozhodujeme, co a jak dál v našem životě…

Vrátíme se ale k Pepíčkovi. Ano, opravdu kamínek zavolal, byl to ten správný – kouzelný kamínek pro štěstí. A opravdu fungovalJ. Za několik dní jsem se potkala s maminkou Hankou, a ta mi vyprávěla pokračování tohoto příběhu. Byla jsem nadšená a poprosila jsem ji proto, aby mi celý příběh napsala, tak jak ho vidí ona – maminka.

Jsem ráda, že to pomohlo. Možná i my dospěláci bychom si měli dát do kapsy takový malý „kouzelný“ kamínek. Třeba by za nás vyřešil spoustu otázek, udělal rozhodnutí a jistě by nám ušetřil i spoustu času.

Za pár dnů mi přišel na e-mail tento dopis a já si s úsměvem na rtu dovoluji Vám ho sdílet:

Ahoj Zdeni!
Tak Ti píšu slíbené povídání…

„Zdeničku už znám nějakou dobu, v mnohém mi pomohla a inspirovala mě. Proto jsem se rozhodla jít k ní s mým prostředním synem Pepíčkem, aby mu ,nakapala kapičky´ (poznámka – namíchala Bachovy esence).

Jako prostřední sourozenec se Pepíček hodně srovnává s tím starším a zároveň žárlí na mladšího bráchu a vydobývá si své místo na slunci… Je šikovný, chytrý, hodný, ale i tak trpí pocitem méněcennosti, je netrpělivý, nerozhodný, nevěří si a neustále má pocit, že to či ono nedokáže.

Tak mu Zdenička nakapala kapičky a pak mu dala vybrat kamínek pro štěstí. Kamínků tam měla mnoho, takže nastal problém, který si vybrat. Nakonec mu Zdenička poradila, ať si vybere ten, který mu padne nejlépe do ruky. Tak si nakonec vybral tygří oko. A Zdenička mu řekla, že až se nebude moct rozhodnout, ať si ho osahá a kamínek mu poradí.

A hned potom jsme šli vybrat novou láhev do školy. Měli jich hodně, různé barvy, s různými obrázky. Pepíček nevěděl, kterou si vybrat, ptal se mě, jaká se mi líbí. Tak jsem mu řekla, že je důležité, která se líbí jemu a ať se poradí s kamínkem. Tak zavřel oči, vtiskl kamínek do dlaně a vybral si. Pak mi řekl, že mu kamínek poradil, kterou si má vybrat.

Od té doby nosí kamínek v kapse a ,radí´ se s ním. To mu pomáhá být jistější. Také jsme si vytvořili rituál s Bachovými bonbónky, které si bere ráno a večer. Taky si maže zápěstí pomerančovým olejem, který ho uklidňuje, a sám říká, že to dělá proto, aby nebyl ve škole nervózní a nezdály se mu zlé sny.

A věřte nebo ne, funguje to.

Od té doby klidně spí (dříve se často budil, plakal ze spaní a potil se), do školy se těší a dokonce paní učitelce, ze které měl ze začátku strach, koupil sám od sebe dárek k Vánocům, protože ji prý má rád. 🙂

A chystáme se také na kurz Snadné učení, do kterého vkládáme naděje, že ho ještě víc podpoří a pomůže mu věřit sám v sebe. Děkuji Zdeničce moc a moc, že pomáhá nejen dětem, ale i nám, rodičům!“

Tak jsem se nějak rozepsala. 🙂 Tak si to nějak přeber, snad to takhle stačí.
Hanka

Když si čtu tyhle řádky nebo jiné zpětné vazby, které od lidí, často od rodičů dostávám, tak vím, že všechno co dělám má obrovský smysl. Děkuji, že mohu s vámi být u „kouzelných“ okamžiků, kdy zjišťujeme, že „to“ či „ono“ opravdu funguje.

Děkuji Hani

Máte také „kouzelné“ zážitky či zkušenosti, ať s kamínkem nebo čímkoliv jiným? Podělte se s námi.